﻿Já sín.
"Při Koránu moudrém,"
"tys vskutku z vyslanců jedním,"
"po stezce přímé jdoucím,"
"mocným a slitovným seslaném,"
"abys varoval lid, jehož otcové varováni nebyli, takže jsou lhostejní."
A uskutečnilo se již slovo Naše nad většinou z nich - však nevěří oni.
"A vložili jsme na šíje jejich řetězy až k bradám sahající, takže hlavy zvednuty mají,"
"a před ně i za ně jsme přehradu umístili a přikryli jsme je, takže nevidí."
"A je pro ně jedno, zda varuješ je či nikoliv - beztak neuvěří."
"Varovat můžeš jenom ty, kdož připomenutí následují a Milosrdného se kvůli nepoznatelnému bojí; těm oznam zvěst radostnou o odpuštění a odměně hojné!"
"A jsme to My, kdo mrtvé oživujeme a to, co dříve učinili, i to, co po nich zbude, zapisujeme. A každou věc jsme spočítali v hlavní Knize zjevné."
"A uveď jim podobenství o obyvatelích města, k nimž přišli vyslanci Boží:"
"Hle, vyslali jsme k nim dva posly, však za lháře je prohlásili, a tehdy jsme je třetím posílili a oni pravili: ""Jsme k vám vysláni."""
"I řekli: ""Vy jen smrtelníci jste nám podobní a Milosrdný nic neseslal. Vy nejste leč lháři pouzí."""
"Odpověděli: ""Pán náš ví, že jsme k vám vysláni,"
"a uloženo nám je toliko zřetelné oznámení."""
"Řekli: ""Viděli jsme o vás špatnou ptáků věštbu. Jestliže nepřestanete, věru vás ukamenujeme a stihne vás od nás trest bolestný."""
"Zvolali: ""Vaše věštba nechť na vás padne! Kéž byste se vzpamatovali! Však nikoliv, vždyť vy lid jste prostopášný."""
"I přiběhl z druhého konce města muž nějaký a zvolal: ""Lide můj, následujte vyslance Boží,"
"následujte ty, kdož od vás odměnu žádnou nežádají a správné cesty se přidržují!"
"Proč neměl bych uctívat toho, jenž stvořil mne a k němuž i vy budete navráceni?"
"Vezmu si snad kromě Něho nějaká božstva jiná? Jestliže Milosrdný mi bude chtít uškodit, přímluva jejich mi nebude nic platná a oni mne nezachrání."
A byl bych tedy věru v zjevném bloudění.
"Poslové, já uvěřil jsem v Pána vašeho! A slyšte mne, vy pohani!"""
"A bylo mu řečeno: ""Vejdi do ráje!"" I zvolal: ""Kéž by lid můj věděl"
"o tom, že Pán můj mi odpustil a jedním z poctěných mě učinil."""
A po jeho smrti jsme na jeho lid vojsko žádné z nebe neposlali ani žádnou jinou pohromu jsme neseslali
"a stačilo vykřiknutí jediné, a hle, životy jejich zhasly!"
"Ó, jak jsou služebníci Moji k politování! Vždyť nepřišel k nim posel žádný, aby se mu neposmívali."
"Což nevidí, kolika pokolením před nimi jsme zahynout dali a že k nim nebudou navráceni,"
ale že všichni vespolek u Nás budou shromážděni?
"A je pro ně znamením země mrtvá, již oživujeme a z níž dáváme vyrašit obilí, jež je jim potravou."
"A umístili jsme na ní háje palmové i vinice a dali jsme pramenům prýštit na ní,"
"aby pojídali z plodů Pána svého i z toho, co jejich ruce vytvořili - což vděční nebudou?"
"Sláva tomu, jenž stvořil v párech všechny druhy, jež ze země vyrůstají, a stvořil i je samé i to, co ještě neznají."
"A je pro ně znamením i noc; z ní den odlupujeme, a hle, v temnotě se nacházejí."
"A slunce ubíhá k místu odpočinku svého, a takové je ustanovení vševědoucího, mocného."
"A pro měsíc jsme příbytky stanovili, pokud se nevrátí podoben staré větvi palmové."
"A nepřísluší slunci, aby dohonilo měsíc, a noci, aby předhonila den a všechno pluje ve sféře nebeské."
"A je pro ně znamením, že nesli jsme potomstvo jejich v arše plně naložené"
"a že stvořili jsme pro ně lodě, na nichž plují, jí podobné."
"A kdybychom chtěli, utopili bychom je a nedostalo by se jim pomoci žádné a zachráněni by nebyli,"
leda z milosrdenství Našeho a pro dočasné světa tohoto užívání.
"A když je jim řečeno: ""Bojte se toho, co je před vámi, a toho, co je za vámi - snad se vám dostane slitování,"" (jsou lhostejní)."
"A nepřijde k nim jediné znamení ze znamení Pána jejich, aby se od něho neodvrátili."
"A když je jim řečeno: ""Přispívejte z toho, co Bůh vám uštědřil,"" odpovídají nevěřící těm, kdož uvěřili: ""Máme snad krmit toho, koho by živil Bůh, kdyby chtěl? A vy jste přece jen ve zjevném bloudění."""
"Tak ptají se: ""A kdy vlastně se ta hrozba splní, jste-li pravdomluvní?"""
"A nečeká je nic než vykřiknutí jediné, které je uchvátí, zatímco se budou přít,"
"a nebudou schopni ani závěť učinit, ani k rodině své se navrátit."
"A pak bude zatroubeno na pozoun, a hle, ze svých hrobů budou k Pánu svému mířit."
"A řeknou: ""Běda nám! Kdo nás to probudil z místa odpočinku našeho? A toto je to, čím hrozil nám Milosrdný, a pravdu poslové Jeho hovořili!"""
"A bude to věru jen vykřiknutí jediné, a hle, všichni budou před Nás předvedeni!"
"V ten den nebude ukřivděno v ničem duši žádné a odměněni budete jen za to, co skutečně jste činili."
V ten den budou obyvatelé ráje radovánkami zaměstnáni
a oni i manželky jejich ve stínu na poduškách spočinou
"a tam ovoce a vše, oč požádají, míti budou."
Mír s vámi - tak slovy Pána slitovného pozdraveni budou.
"A vy hříšníci, vy dnes držte se stranou!"
"Což jsem vám v úmluvě neuložil, synové Adamovi: neuctívejte satana, jenž vám je nepřítelem zjevným,"
nýbrž uctívejte jenom Mne? Toto je stezka přímá!
A dal satan již zbloudit množství početnému z vás. Což rozum žádný jste neměli?
"Toto je peklo, jež bylo vám přislíbeno"
"hořte v něm dnes za to, že jste neuvěřili!"
"Dnes ústa jejich zapečetíme, však budou mluvit jejich ruce a svědčit jejich nohy o tom, čeho ze špatnosti nabyli."
"A kdybychom chtěli, vymazali bychom oči jejich a o závod hnali by se ke stezce; ale jak mohli by ji spatřit?"
"Kdybychom chtěli, na místě bychom je proměnili, takže by nebyli schopni ani kupředu jít, ani zpět se navrátit."
"Komu dlouhý věk dáme, toho ohneme v jeho postavě, - což nepochopí to oni?"
"A nenaučili jsme jej básnění a nehodí se to proň, vždyť toto je pouze připomenutí a Korán zjevný,"
"aby varován byl jím ten, kdo živý je, a aby se uskutečnilo slovo nad nevěřícími."
"Což neviděli, že jsme pro ně stvořili - mezi tím, co ruce Naše udělali - též dobytek, nad nímž vládci jsou?"
A podmanili jsme jej pro ně a na jedněch jezdí a jiné jsou jim potravou
a mají z něho užitek různý a také nápoje - což vděční Nám nebudou?
"A vzali si pro sebe místo Boha božstva jiná doufajíce, že snad jim pomohou,"
"však ta jim pomoci nemohou, i když myslí si, že vojskem připraveným pro ně jsou."
"Nechť tě nermoutí řeči jejich; vždyť My dobře známe, co oni skrývají a co najevo dávají."
"Což člověk neviděl, že jsme jej z kapky semene stvořili? A hle, on Nám je odpůrcem zjevným nyní,"
"a dokonce Nám podobenství uvádí zapomínaje na své stvoření a hovoří: ""Kdo kosti oživí, když již zpráchniví?"""
"Odpověz: ""Oživí je ten, kdo poprvé je stvořil a jenž dobře o každém stvoření ví,"
"jenž pro vás ze stromu zeleného oheň učinil, takže si z něho zapalujete."""
"Což není ten, jenž stvořil nebesa a zemi, schopen stvořit jim podobné? Však ano, vždyť On stvořitel je, vševědoucí."
"A když něčeho si přeje, je rozkaz Jeho pouze: ""Staniž se!"" a stane se."
"Sláva tomu, v jehož rukou je panství nade věcmi všemi a k němuž budete navráceni!"
